Úvod‎ > ‎

Výživový poradce vs. nutriční terapeut

Diabetici, obézní lidé, lidé s onemocněním žlučníku nebo slinivky, celiaci... ti všichni nemohou (nebo by určitě neměli) jíst to, co zdravá populace. Jejich jídelníček má splňovat požadavky na plnohodnotnost, chutnost, vyváženost a přesto je značně omezený oproti jídelníčku běžnému. Jak ho sestavit?

Co zařadit a co ne? Jaké potraviny by mohly zhoršit zdravotní problémy a jaké ne? Jak jídlo připravit? Smí se péci? Smí se koření? Jaké? Otázek je spousty a na každou z nich existují správné i špatné odpovědi. Člověkem, který má oprávnění něco k tomu říci, je, kromě lékaře, nutriční terapeutka. Nutriční terapeutka (dříve dietní sestra) je odborníkem, vzdělaným v oblasti výživy člověka a léčebné výživy. Po dokončení studia na vyšší odborné škole zdravotnické nebo vysoké škole získává oprávnění působit jako odborný zdravotnický personál. V praxi to znamená, že může radit lidem se zdravotními komplikacemi jak se stravovat, může navrhovat a sestavovat diety, poskytovat konzultace. Práce je to velmi zodpovědná, náročná a často zdlouhavá.
Jak to ale vypadá v reálu? Poradí Vám skutečně lékař dietu? Pošle vás do nutriční poradny? Má vůbec na někoho takového kontakt? Řekněte, jak jste byli po operaci žlučníku proškoleni v nemocnici o dietě? Předpokládám se to odehrálo radou typu „nejezte nic moc tučného a moc pikantního“. Co jídelníček, řekl vám někdo, jak má vypadat? Co vlastně tedy jíst? Ptal se někdo, zda víte co je tučné „moc“?
Kdo informace shání, najde. Koupíte si knížku, na internetu najdete spousty „zaručených“ postupů a doporučení. Někdo nelení a sjedná si schůzku s výživovým poradcem. A to je kámen úrazu. Kdo to vlastně je, výživový poradce? Je to člověk, který se rozhodl, že bude někomu radit s výživou. Aby získal živnost na tuto práci, nemusí mít vůbec žádné odpovídající vzdělání. Stačí, když bude tuto práci zkrátka chtít dělat. Otevře si poradnu, vytiskne vizitky, založí webové stránky. Pravomocí výživového poradce je radit lidem zdravým a poskytovat konzultace v oblasti zdravé výživy. K poradci chodí lidé, kteří v naprosté většině případů chtějí hubnout. Pokud však mají zdravotní komplikace (v případě vážné obezity je jejich absence téměř vyloučena), nemůže výživový poradce navrhovat dietu a jídelníček, který by měl mít vliv i na komplikace obezity. Ta je však mimochodem chorobou také.
Nutričních terapeutek je málo. Pracují v nemocnicích a nutričních ambulancích, ale ne každá nemocnice může zaměstnávat nutričních terapeutek tolik, aby jejich práce byla patrná všude tam, kde je jí třeba.
Naštěstí reakcí na vyšší potřebu vzdělaných nutričních terapeutek bylo otevření několika dalších škol, kde toto vzdělání lze získat. Jde o vyšší nebo i vysoké školy, které v budoucnu snad vystuduje dostatek specialistů, kteří pomohou vytlačit ze sféry výživy šarlatány a samozvané spasitele. Už aby to bylo.

Comments